Jerzy Krusenstern byl potomkem evropských aristokratických rodin. Před válkou byl členem skautské organizace, což mu pomohlo připravit se na působení v polském odboji během druhé světové války. Do odboje se zapojil v patnácti letech a bojoval proti invazním sovětským vojskům i proti nacistům.
V září 1939 pobýval Jerzy v Grodně, které tehdy náleželo Polsku. Ve městě nebylo mnoho vojáků, ale k obraně města v případě nepřátelského útoku se dobrovolně přihlásilo mnoho civilistů. Velkou část z nich tvořila mládež: hoši i dívky z řad skautů a studentů.
20. září 1939 vyslala sovětská Rudá armáda tanky, které se měly Grodna zmocnit. Sověti si byli jisti, že město rychle padne. Jerzy plnil pro starší spolubojovníky zápalné láhve pro ničení tanků. Frustrovaní útočníci se uchýlili k tomu, že k tankům přivazovali děti, které používali jako živé štíty. Obrana přesto pokračovala, leč bez naděje na vítězství. Po bitvě Sověti řadu civilistů, kteří město bránili, postříleli.
Jerzy z území okupovaných Sovětským svazem uprchl na území okupovaná Třetí říší. Vstoupil do Zemské armády, největší polské odbojové organizace, a podílel se na mnoha sabotážních a podvratných akcích. Do konce války se zúčastnil mnoha bitev včetně Kałużówky v srpnu 1944, jedné z největších partyzánských bitev v jižním Polsku. V této bitvě byl raněn. Mnoho let po válce Jerzy vzpomínal na to, jak jeho jednotku zničila dělostřelecká palba, po jejímž skončení zvedl hlavu a cítil pouze nasládlý pach krve, který se vznášel nad lesní mýtinou.
Do boje se již nevrátil a po válce byl komunistickými orgány zatčen a dlouhá léta pronásledován.
