V roce 1950 vydal australský spisovatel Paul Brickhill knihu Velký útěk. Vycházela z hromadného útěku 76 spojeneckých zajatců z německého zajateckého tábora Stalag Luft III. Jedním ze strůjců plánu na útěk byl major Roger Bushell.
Bushell se narodil v Jižní Africe v srpnu 1910. Do britského Královského letectva (RAF) vstoupil v roce 1932 a v říjnu 1939 se stal velitelem 92. perutě. Během svého prvního bojového letu byl během bitvy o Dunkerk sestřelen a se svým spitfirem přistál na území okupovaném Němci. Byl zadržen a stal se válečným zajatcem.
V následujících letech Bushell dráždil své věznitele několika pokusy o útěk. Pokus o útěk byl v souladu s myšlenkou vojenské cti a podle Ženevské úmluvy byl považován za legitimní.
Po několika neúspěšných pokusech o útěk se Bushell v říjnu 1942 dostal do zajateckého tábora Stalag Luft III. Záhy v táboře převzal řízení útěkových aktivit. Získal si proslulost jako mozek útěků a spoluvězni mu říkali Big X. Váleční zajatci vybudovali tři únikové tunely nazvané Harry, Tom a Dick. Nejradikálnější částí plánu však nebyl samotný rozsah staveb, ale počet 200 mužů, které hodlal Bushell tunelem dostat na svobodu. Tunelem Harry nakonec v noci z 24. na 25. března 1944 uprchlo pouze 76 vězňů. Bushell s partnerem Bernardem Scheihauerem v Saganu úspěšně naskočili na vlak. O den později však byli dopadeni nedaleko německého Saarbrückenu.
Třem ze 76 uprchlíků se podařilo vrátit se do Anglie. Ostatní tolik štěstí neměli. Po útěku vydal Hitler nechvalně známý rozkaz Sagan k zastřelení padesáti z dopadených uprchlíků. Mezi touto padesátkou byl i Bushell, který byl popraven 29. března 1944. Je pohřben na hřbitově ve Starých kasárnách v polské Poznani.
