William McBurney se jako příslušník amerického 761. tankového praporu zúčastnil bitvy v Ardenách. Jako voják afroamerického původu musel během svého vojenského výcviku a služby strpět rasismus a diskriminaci. William bojoval nejen za osvobození evropského lidu z pout nacismu, ale také za osvobození Afroameričanů z pout rasové nespravedlnosti na domácí frontě.
William McBurney se narodil v New Yorku a v roce 1942 v osmnácti letech dobrovolně narukoval do US Army. Později uvedl, že z odchodu do války neměl strach, ani se na ni netěšil. Narukování vnímal jako svou povinnost.
William se zpočátku chtěl stát pilotem. Otec ho varoval, že „černoch nikdy nebude pilotovat letadlo“, ale William mu neuvěřil a stejně se dobrovolně přihlásil k armádě, kde se chtěl stát letcem. Jako pilot nebyl přijat a nakonec byl přidělen k 761. tankovému praporu. Se segregací v armádě se William setkal mimo jiné v tom, že zajatí němečtí vojáci mohli jíst ve stejné kantýně jako bílí američtí vojáci. Naopak američtí vojáci černé pleti museli jíst jinde.
761. prapor – známý také jako „Černí panteři“ – během bitvy v Ardenách v prosinci 1944 bojoval po boku Pattonovy 3. armády. Jednotka sice přispěla k porážce nacistů, ale William později prohlásil, že podle něj a jeho kamarádů se jim povedlo něco mnohem zásadnějšího: dokázali, že jsou stejně kvalitní jako bílí vojáci. Většina bílých pěšáků, kteří bojovali po jejich boku, se k nim nakonec naučila chovat jako ke kterémukoli jinému spolubojovníkovi. Díky úspěchům na bojišti se 761. tankovému praporu podařilo změnit názor alespoň části svých bílých krajanů.
